KOPYTO:
DÝCHACÍ SOUSTAVA!!:
Orgány dýchací soustavy zajišťují výměnu plynů mezi organismem a prostředím, tedy příjem kyslíku a vylučování oxidu uhličitého.
| Skládá se z těchto orgánů: |
|
|
- vlastních dýchacích orgánů
|
|
|
Dýchací cesty
Tvoří je dutina nosní, hrtan, průdušnice, průdušky a průdušinky.
Nosní dutina
- začíná nozdrami a končí dvěma nosními průchody do hrtanu. Vpředu je vystlána růžově červenou dýchací sliznicí, která zachycuje prach a zvlhčuje přijatý vzduch. V zadu je bledě žlutá sliznice čichová, jejíž hlenovité žlázy vylučují hlen, který chrání a zvlhčuje sliznici.
Hrtan
- je to krátká trubice, složená z pěti chrupavek, které jsou vzájemně spojeny klouby, svaly a vazy. Uvnitř je vystlán sliznicí. Je zde uloženo hlasové ústrojí, které tvoří dvě pružné vazy napnuté mezi štítnou chrupavkou a chrupavkami koncovými. Hlasové vazy a svaly tvoří společně se sliznicí tzv. hlasivky. Mezi nimi je průchod zvaný Hlasová štěrbina.
Průdušnice
- je trubice složená z chrupavčitých prstenců a spojuje hrtan s plícemi. Při kořeni plic se rozděluje na pravou a levou.
Průdušky
- přivádějí vzduch do plic a dělí se na stále jemnější a jemnější průdušinky.
Průdušinky
- jsou ukončeny plicními alveolami.
- Dýchací orgány
Plíce
- jsou umístěné v dutině hrudní
- na povrchu je kryje poplicnice
- dělí se na pravou a levou polovinu, které spojují průdušky. Ty se v plicích dále dělí na jemné průdušinky, ukončené plicními sklípky, neboli plicními alveolami, kde dochází k výměně plynů = vzdušný kyslík je vázán na hemoglobin erytrocytů. Zpětně je uvolňován oxid uhličitý.
Dýchací svaly
- jsou svaly dutiny hrudní, zejména mezižeberní, břišní a prsní svaly a bránice.
Mechanika dýchání
Při vdechu
- rozšíří se mezižeberní prostory, uvnitř hrudního koše se zmenší tlak, bránice se vychlípí do dutiny břišní, plíce se roztáhnou a nasávají vzduch.
Při výdechu
- naopak dýchací svaly ochabnou, bránice se vyklene zpět do dutiny hrudní, zvýší se vnitrohrudní tlak a plíce se zmenší.
| Vdechovaný vzduch obsahuje: |
|
|
|
|
|
| Vydechovaný vzduch obsahuje: |
|
|
|
|
|
|
|
Rozeznáváme 3 druhy dýchání:
- vnější - je to výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi
- vnitřní - dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a alveolami
- tkáňové dýchání - výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a tkáněmi.
TRÁVICÍ SOUSTAVA:
Trávicí soustavu tvoří orgány, ve kterých probíhá metabolismus živin a formování nestrávených zbytků do výkalů. Tyto orgány jsou umístěny za sebou tak, jak se postupně podílí na zpracování potravy. Potrava projde trávicím traktem za 38 - 48 hod.
TRÁVICÍ TRUBICE Stěna trávicí trubice se skládá ze 4 vrstev. Vnitřní stěnu tvoří sliznice, na ní je podslizniční vazivo, další vrstvou je hladká svalovina a na povrchu se nachází pobřišnice.
Jinak trávicí soustavu tvoří:
Dutina ústní
- je přizpůsobena k uchopení, rozmělnění a proslinění potravy. Vpředu je ohraničena velmi pohyblivými pysky, z boku tvářemi a žvýkacími svaly. Strop tvoří tvrdé a měkké patro a na spodině je jazyk.
- jazyk má 3 části a to volný, velmi pohyblivý hrot, méně pohyblivé tělo a kořen jazyka. Tvoří ho žíhaná svalovina a na jeho povrchu jsou nitkovité bradavky, ve kterých jsou uloženy chuťové pohárky.
- zuby tvoří řezáky ( INCISIVI ), špičáky ( CANINY ), předstoličky ( PREMOLARES ) a stoličky ( MOLARES ).
- do dutiny ústní vúsťují slinné žlázy, které reflexně vylučují při žvýkání sliny, obsahující enzymy PTYALIN a MUCIN, které se podílejí na počátku trávení. Produkce slin je až 20L za den.
|
I C P M |
- zkratky zubů |
| zubní vzorec hřebce = |
3 1 3 3 |
- horní čelist |
| 3 1 3 3 |
- spodní čelist |
|
| zubní vzorec klisny = |
3 0 3 3 |
- horní čelist |
| 3 0 3 3 |
- dolní čelist |
Hltan
- zde se kříží cesta dýchací s cestou trávicí.
Jícen
- probíhá po levé straně průdušnice a dopravuje potravu do žaludku. A protože kůň má jiné vústění jícnu do žaludku než má člověk, nemůže zvracet!
Žaludek
- kůň má jednoduchý žaludek, který má obsah 15L. Je vystlán žlaznatou sliznicí narůžovělé barvy.
- dochází zde k štěpení cukrů, bílkovin a částečně tuků. Na trávení se podílí žaludeční šťávy, které obsahují PEPSIN (štěpí bílkoviny) a kys. solnou (štěpí cukry).
Tenké střevo
- skládá se ze 3 částí a to dvanáctníku, lačníku a kyčelníku. Na vnitřní straně střeva jsou krátké výrůstky - klky, které posouvají potravu.
- v celém tenkém střevě dochází k vstřebávání živin přes stěnu střevní do krevního oběhu.
- do tohoto střeva vúsťují játra, jejichž produkt žluč se podílí na trávení tuků. Dále sem ústí slinivka břišní, která vylučuje pankreatické šťávy.
Slepé střevo
- je součástí tlustého střeva, má obsah 50L a probíhá zde kvašení zejména buničiny. Žijí zde nálevníci a prvoci.
Tlusté střevo
- zde končí trávení tuků, dochází zde k zahušťování nestrávených zbytků, které se formují do výkalů a konečníkem odchází ven.
- dělí se na velký a malý tračník
Konečník
- tvoří ho dva svěrače a to vnitřní svěrač, který je tvořen hladkou svalovinou a vnější svěrač, který je ze svaloviny příčně pruhované.
TRUS
Má zelenohnědou barvu, je soudržný a lesklý. Velikost kobylinců se pohybuje kolem 5 cm.
Kůň kálí po 2 - 3 hodinách a za 24 hod. vyprodukuje 10 - 20 kg trusu.
TRÁVICÍ ŽLÁZY
Patří sem žlázy nacházející se ve stěně trávicí trubice a přídatné žlázy, tj. slinné žlázy, slinivka břišní a játra.
Slinivka břišní (Pankreas)
- leží v blízkosti žaludku a vúsťuje do tenkého střeva.
- vylučuje pankreatické šťávy bohaté na enzymy TRYPSIN (štěpí bílkoviny), AMYLÁZU (štěpí cukry) a LIPÁZU (štěpí tuky).
- protože je to žláza s vnitřní sekrecí vylučuje hormon INZULIN, který reguluje hladinu cukru v krvi.
Játra (Hepar)
- jsou největší trávicí žlázou (3 - 10 kg) a skládají se z několika laloků. Ukládají se v nich živiny a vitamíny, jsou zásobárnou krve, krev se zde zbavuje škodlivin a odpadních látek, které potom vylučují ledviny.
- vstřebané živiny se zde syntetizují. Z jednoduchých cukrů vzniká glykogen, z aminokyselin bílkoviny apod.
- vytváří se v nich žluč a protože kůň nemá žlučník, je žlučovody vedena do tenkého střeva, kde se podílí na trávení tuků.
KREVNÍ SOUSTAVA:
Všechny buňky, tkáně a orgány živočišného těla potřebují ke své činnosti a životu neustále kyslík a živiny a současně neustálé odvádění zplodin látkové přeměny. Tyto úkoly plní krev, která stále proudí v uzavřené soustavě trubic, tj. v krevním oběhu.
Krev tedy v organismu plní tyto funkce:
- přináší živiny a kyslík buňkám
- odvádí zplodiny látkové přeměny
- přináší hormony jednotlivým orgánům
- řídí a udržuje tělesnou teplotu (37,5 - 38,5°C)
- chrání před nemocemi (bílé krvinky)
- reguluje množství vody a soli v těle
Množství krve - 7,5 - 10,5% hmotnosti koně, tj asi 48L.
NERVOVÁ SOUSTAVA:
Základem nervového ústrojí je nervová buňka - NEURON.
| Tato buňka se skládá z: |
|
|
|
|
- dendritů - nesou vzruch do buňky
|
|
|
- neuritů - nesou vzruch z buňky
|
Spojení jednotlivých nervových buněk je uspořádáno tak, že neurit jedné nervové buňky je spojen s dendritem druhé nervové buňky. Spojení nervových buněk vytváří synapse (zápoje), ve kterých dochází k předání vzruchu.
Každá změna, která podráždí nervovou buňku se nazývá podnět a nervové buňky, které přijímají podněty z vnějšího prostředí se nazývají receptory.
| Máme 2 druhy receptorů: |
- EXTERORECEPTORY - zachycují vnější podráždění (např. štípnutí)
|
|
- INTERORECEPTORY - přenáší vnitřní podráždění (např. hlad)
|
Podnět vyvolá podráždění, které se přenese do centra, kde se mění na vzruch. Nervová vlákna, která vedou vzruchy z tkání a orgánů do nervových center jsou vlákna dostředivá a ta která vedou vzruchy z nervových center orgánů a tkání jsou vlákna odstředivá.
Nervovou soustavu dělíme na:
1. CNS - centrální nervovou soustavu
2. ONS - obvodovou nervovou soustavu
3. VNS - vegetativní nervovou soustavu
CNS - CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Skládá se z mozku a míchy
Mozek
- je uložen v dutině lebeční a tvoří jej:
|
|
|
- mozkové polokoule |
|
|
|
- čichový mozek |
|
|
|
|
|
|
|
|
Mozkové polokoule
- jsou tvořeny na povrchu z šedé mozkové kůry a uvnitř bílé hmoty. Jsou nejvyšším orgánem nervové soustavy, řídí veškerou činnost organismu.
Čichový mozek
- je centrem čichového ústrojí. Je jen průměrně vyvinutý (značně vyvinutý je např. u šelem).
Mezimozek
- řídí dechový aparát, srdeční činnost, pánevní orgány, termoregulaci a hospodaří s cukry, vodou a solemi.
Střední mozek
- je centrem zrakového a sluchového centra, pohybových reflexů a jsou v něm nervové dráhy, které spojují zadní mozek s předním mozkem.
Mozeček
- je v něm centrum pro regulaci pohybu, udržování rovnováhy, polohy těla a končetin.
Most
- leží pod mozečkem a je to spojnice s míchou.
Prodloužená mícha
- řídí dýchání, reflexní děje (sání, polykání, kýchání, slinění a slzení) a krevní oběh.
Mícha
Navazuje na prodlouženou míchu, prochází páteřním kanálkem a končí v křížové oblasti. Meziobratlovými otvory vystupují z míchy míšní nervy krční, hrudní, bederní, křížové a ocasní.
Je složená z vnitřní šedé hmoty ve tvaru "H" a na povrchu je pokryta bílou hmotou.
ONS - OBVODOVÁ NERVOVÁ SOUSTAVA
Tvoří ji síť nervů, které prochází všemi tkáněmi a orgány a jsou spojeny s CNS.
Podle místa výstupu dělíme nervy na:
- mozkové nervy - inervují (ovládají) orgány hlavy (př. čichový, trojklaný, zrakový, okohybný, jazykohltanový, sluchově rovnovážný,...)
- míšní - inervují trup a končetiny
Dále ještě rozlišujeme nervy:
- dostředivé - vedou vzruchy do CNS
- odstředivé - vedou vzruchy od centra do těla
VNS - VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Řídí činnost ústrojí, které nepodléhá vůli jedince (trávení,...). Je řízena centrální nervovou soustavou.
Inervuje všechny tkáně těla, řídí jejich růst, výživu, působí na hladkou a srdeční svalovinu.
Rozeznáváme 2 typy VNS:
SYMPATIKUS
- vybíhá z každého obratle míchy.
- po určitých úsecích vytváří uzliny - GANGLIA. Z ganglií se sympatikus bohatě větví a vstupuje do vnitřních orgánů - působí na rozkladné procesy.
- působí přes den
PARASYMPATIKUS
- působí až v noci
- také se bohatě větví na ganglia
Sympatikus a parasympatikus působí navzájem protikladně (vzájemně se doplňují).
ČINNOST NERVOVÉHO ÚSTROJÍ
Nervové ústrojí přijímá z vnějšího i vnitřního prostředí vzruchy, vede je do ústředí, kde se zpracují a vyvolají přiměřenou reakci. Základním projevem činnosti nervového ústrojí je REFLEX. Je to převod vzruchu z přijímacího orgánu, neboli receptoru do nervového ústrojí a z ústředí k výkonnému orgánu - efektoru. Dráha, po které reflex probíhá se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK.
Reflexy rozeznáváme:
- nepodmíněné - zvíře se s nimi již rodí (např. dýchání, slinění, sání, polykání,...). Jsou poměrně stálé a nemění se po celý život. Patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný.
- podmíněné - jsou získané, vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek. Jsou nestálé, dočasné a při změně podmínek zaniká. Umožňují zvířatům přizpůsobit se proměnlivému životnímu prostředí - tato schopnost se nazývá adaptace.
|
